Památky obce

Bednářův Křížek

Křížek se nachází při turistické cestě do Potštejna. Je postaven vlevo na kraji louky, kde se říká "Pod homoly". Louku, která byla zčásti i zalesněná, koupil 27.9. 1887 Josef a Barbora Bednářovi od Josefa Kaňky z Vrbice č. 13, který pil a měl dluhy. Proto mu byl majetek soudem zabaven a rozprodán. O senách 2. června 1916 rovnal na voze fůru vojtěšky Josef Bednář. Přitom spadl dolů a následkem toho zemřel. Bylo mu necelých 76 let. Jeho syn Jan byl v té době v 1. světové válce. Po návratu domů dal roku 1919 na památku této tragické události postavit na "Homoly" křížek a u něho zasadit dvě lípy.

Socha svatého Jana

Na mnoha místech v blízkém okolí byly zbudovány sochy sv. Jana Nepomuckého, který je jedním z patronů české země. Byl umučen 20. března roku 1393 za vlády Václava IV., protože zachoval zpovědní tajemství. Jedna z těchto soch se nachází v osadě Chlínky, u silnice, naproti rybníku, pod velkou lípou. Pochází z roku 1760, jak napovídá nápis na zadní straně soklu. Stav sochy v minulých letech byl velmi ovlivněn prostředím, ve kterém se nachází. Povrch byl celkově zvětralý, místy otlučený, proto v roce 1995 byla socha nákladem obce restaurována v ceně 13 500,-Kč. Rovněž tak okolí bylo částečně upraveno a plot okolo sochy, který je také historický, byl znovu opraven a natřen. Autorství sochy sv. Jana Nepomuckého může být připisováno rodové dílně kameníků - sochařů Mielnických?? Dílo šesti generací tohoto rodu, usedlého ve Vamberku, prochází našim regionem více než 200 let.

 Kastel

O historii nejvýš položeného bodu v okolí obce o Kastelu (445 m.n.m.), jsme se zmínili již v občasníku číslo 2. Psali jsme o kostelu, který tam podle dobových pramenů stál. Ze součastníků již málokdo ví, že v období 2. světové války stávala na Kastelu rozhledna. Byla vystavěna Československou armádou kolem roku 1937 a plnila úkol triangulačního bodu. Těch bylo v okolí několik, ale tato rozhledna je zdaleka předčila svou výškou. Měřila úctyhodných 37 metrů, což bychom mohli přirovnat například ke dvanáctipatrovému panelovému domu. Nabízela tedy pro nás již nepředstavitelný rozhled po širokém okolí. Bylo možné spatřit Kunětickou horu, Pardubicko, Hradecko, Sněžku a celé panoráma Orlických hor. Rozhlednu vojáci zbudovali z dřevěné konstrukce, která během své existence sice nebyla volně přístupná, ale pamětníci vyprávějí, že na rozhlednu vylezli skoro každou neděli. Po skončení okupace v květnu 1945 zavlála na vrcholu rozhledny československá vlajka, kterou tam díky obratnému kousku vztyčil pan Miroslav Kašpar. Po válce již armáda o rozhlednu neprojevila zájem a ta připadla okresu. Na dřevěné konstrukci se postupně začínal projevovat zub času a v roce 1946 bylo rozhodnuto o jejím stržení. Třetinu dřeva odkoupil pan Holinka z Kostelce a dřevo odvážel pan Bolehovský. Zbývající dřevo bylo rozděleno na otop mezi místní občany. Kdyby rozhledna stála v dnešní době, určitě by byla dominantou širokého okolí.

Smírčí Kříž

Kříž je poměrně dobře zachovalý, hrubě tesaný, svými rozměry 57 - 55 - 27 cm patří k těm drobnějším. Je bez nápisů či obrazců, v kameni jsou nápadné pouze přirozené trhliny. O jeho stáří není nic známo, zato o příčině vztyčení kříže se dochovala tato pověst: Kříž byl postaven jako symbol odčinění viny za zabití krejčího při hospodské rvačce.

Postavení kamenného kříže bylo chápáno ve středověku jako jeden z nástrojů trestního práva jako výraz pokání a usmíření.

V rychnovském okrese je dokladováno takových křížů patnáct.

Zvonička

Dominantou návsi ve Vrbici je zvonička se sochou Panny Marie (Mariazellské) s Jezulátkem. Na zvoničce jsou dva zvony. Větší z nich s nápisem sv. Wenzel a jeho obrazem byl pořízen nákladem obce. Za 1. světové války byl zachráněn před rekvizicí tím, že byl zakopán. Na jeho úschově se podíleli Marie Kyselová, Alois Hudousek a Josef Matoušek. Ovšem ke konci 2. světové války byl zvon Němci zabaven. K jeho přetavení však již nedošlo a díky nápisu Vrbice, který tam občané před odesláním vysekali, byl vrácen. Menší zvon prý pochází z Mariazell v Rakousku, odkud jej přinesl poutník jménem Kytlík a obci věnoval.Již několikrát byla zrestaurována a zahrádka kolen ní je stále udržována.

Martincův obrázek

Martincův obrázek byl postaven v roce 1921. Dali ho postavit Josef a Marie Pupsovi, aby poděkovali za to, že v tomto roce splatili dluh na svém statku.